čtvrtek 19. února 2015

poklady z půdy

kýčovitější název jsem už opravdu vymyslet nemohla!

tak nám školou povinným začal nový semestr! já tedy ve škole ještě nebyla, protože nestihli dostavit nové budovy a tím pádem nejsou nové třídy.. celkem vtipné. no ale zlobit se nebudu, že. mezitím jsem se tedy pustila do vyhledávání literatury a zdrojů k mé diplomové práci (konečně!!) a do pracovních povinností (není nic lepšího, než si v práci stříhat, lepit, malovat a patlat se v keramice).

v oné zasloužené době volna mezi semestry, jsem se jednoho dne vypravila do starého domu po pra-pra-rodičích. už jsem si odtamtud domů natahala spoustu věcí, ale vždycky tam najdu něco nového a naprosto úžasného!


tentokrát jsme tam vyrazili znovu, protože mě děda vyděsil možnými kupci. to né! já tam mám uskladněnou celou budoucí výbavu. nutně jednou potřebuju do svého bydlení všechny hrnky, talíře, skříně, komody a postele! takže jsem byla obhlídnout terén a označit, které věci tam při případném prodeji rozhodně nesmí zůstat. z prodeje nakonec sešlo, ale výprava to tedy rozhodně nebyla zbytečná.

přivezla jsem si domů další poklady! (akorát tedy nejsou z půdy, takže je celý ten dnešní název vlastně úplně mimo, ehm ehm..)


jsem brožová, takže největší radost mi udělal nález dvou broží, kterých jsem si při minulých návštěvách nevšimla.

tahle je tak krásná a tak dnešní, že bych podobnou možná našla v obchodech s bižu i dneska. a ta barva!
skoro úplně stejnou už doma mám (mohli jste ji vidět tady) a o to větší mám z téhle nové radost.
a u šperků ještě chvilku zůstaneme. korálů, korálků a dalších cetek tam bylo v různých šperkovnicích a krabičkách nepřeberné množství. prababička byla asi parádnice. já jsem odvezla jen tenhle řetízek. je dlouhý skoro do pasu a dodá šmrnc každému jinak trochu mdlému svetrovému outfitu (cha cha, skoro bych mohla psát fashion blog, co?).


dalším úlovkem je skleněná karafa a miska s víčkem z prvních fotek. je to taková čistá krása. akorát vůbec nevím, co s nimi.. nějaké nápady?


jako poslední vám dnes ukážu tyhle skvosty! jsou to skoro 100 let staré školní výkresy. zatím jsem se nerozhodla, jak s nimi dále naložím, ale po babiččině výroku: "no co, hodíme to do kamen," jsem je tam nemohla nechat jen tak ležet. (takže jen tak leží u mě doma..)



dál jsem si přivezla dvoje kostkované šaty na doma (které mi padnou, jako by mi byly šité na míru!), župan z krásné látky (který hodlám zrecyklovat a přešít na něco jiného) a Milý si přivezl kravatu (která mě pěkně potrápila, když se celá rozpárala v pračce a já ji musela dávat znovu do kupy). 

taky rádi lovíte poklady po půdách, bazarech, antikách a antikvariátech? taky vám tak svítí oči, když narazíte na něco fakt božího? nebo je to pro vás všechno stará smradlavá veteš? :)

5 komentářů:

  1. Rozhodně to pro mě není stará smradlavá veteš! :D Hrozně ráda hledám staré věci, mají svůj půvab. Akorát škoda, že u nás není moc antikvariátů, protože staré knížky, to je něco pro mě. :)
    Ale jednou, když jsem byla na dovolené s rodiči, tak jsme tak trochu zabloudili na jedno nádvoříčko (?), kde byla místní knihovna a mezi starými vyřazenými knihami, ponechanými k rozebrání jsem našla Jako zabít ptáčka! To byl teprve suvenýr jak se patří. :)

    Jinak ale bohužel, co se týče konkrétně té půdy, tak ta babiččina je stále ještě neprozkoumána (což mě ubíjí pokaždé, když trávím léto u prarodičů, protože šmejdění po půdách, sklepech a vůbec všude, to já ráda). Mám totiž takového "skvělého" strejdu s tetou, který žije s mými prarodiči ve stejném domě a odmítá svoje vlastní rodiče (můj děda & babi) pustit na půdu, protože se tam musí přes jeho byt. A s dílnou a půdou nad garáží to samé (krom toho chození přes byt). Navíc se chová k vlastním rodičům i sestře jako vyložený hulvát! Prostě strejda k pohledání, žejo.

    No, takže s půdou asi nic nebude no. :P Ale prý tam jsou učiněné poklady - látky, knihy, dopisy, říkali mi. :) Tak snad jednou. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě jsem zapomněla - ta karafa i miska jsou krásné! O brožích ani nemluvě! :)
      A ty výkresy! Napadá mě, co by na to řekl náš učitel výtvarné výchovy, se kterým (bohužel) už pět let pátek, co pátek malujeme "Zážitek z prázdnin/Vánoc/Velikonoc/Školy v přírodě/Exkurze" (Nehodící se vyškrtněte.) :)

      Vymazat
    2. jůů, Jako zabít ptáčka? to je teda parádní nález, četla jsem a moc se mi líbilo (ne nadarmo tuhle knihu zmiňují v každém druhém americkém filmu nebo seriálu). já jednou mezi knihami na vyřazení našla Pýchu a předsudek a v jiné knihovně zase Manon Lescaut :) a z antikvariátů v Brně (ale i v Českém ráji) jsem si už pár pokladů po pětikačce taky přinesla :)

      a s tou půdou.. snad se jednou poštěstí! :)

      Vymazat
  2. Tyhle půdy všem šťastlivcům tiše (tady veřejně :)) závidím! Obrázky bych rozhodně zarámovala a někam pověsila .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já mám takových "půdových" věcí spoustu, vždycky to přitáhnu domů a pak nevím co s tím/nemám to kam dát/zatím se mi to nehodí/.. :D třeba staré dřevěné bedýnky z krásných prkýnek (co jich jsou plné blogy o bydlení - noční stolky a tak), tak ty prozatím dřepí ve sklepě, než na ně dojde řada.. a to jsem se ve článku ještě nezmínila o obřím starožitném rámu na obrazy..

      a na obrázky už nemám žádnou volnou zeď! :D

      Vymazat

děkuju za napsání :)