čtvrtek 29. ledna 2015

jablečný crumble

dnes mám pro vás rychlý a jednoduchý (jak jinak) recept! nic jednoduššího už snad ani upéct nejde.. tenhle crumble vám celý domov nádherně provoní jablíčky a skořicí.  a určitě jím oslníte nejednu návštěvu.


je to opravdu čupr jednoduchá záležitost, tak jdeme na to!


jablka vyjádřincujeme a nakrájíme na malé kousky, loupat není třeba. na crumble se hodí jablka spíše kyselejší a ani nejsou potřeba sladit, protože drobenka bude sladká dost. pokrájená jablka naházíme na plech a bohatě zasypeme skořicí.

teď je čas na drobenku! nejlépe se mi osvědčilo všeho od oka, takže přiměřeně přiměřeně. do mísy si nakrájíme tuk (já používám heru, ale pokud chcete crumblík extra vymazlený nebojte se použít klidně i máslo), přisypeme drtek hrubé mouky, zhruba stejné množství cukru a několik hrstí ovesných vloček. potom všechno pěkně růčo zpracujeme do drobenky. pokud se drobenka moc lepí, přidáme některou ze sypkých ingrediencí, pokud je naopak moc drobivá nebo moučná, přidáme tuk.

drobenku nasypeme na jablka a šup s tím do trouby. libá vůně vás potáhne k troubě už za pár minut! crumblu by mělo stačit 15-20 minut, ale záleží na každé troubě..


jablečný crumble je nejlepší ještě teplý, ale druhý den s snídani je taky dost boží (ovšem jestli vydrží..). dobrou chuť!

neděle 25. ledna 2015

nedělní chvilka s hudbou #2

hit mých několika posledních dní. ráno se probudím a už mi zní v hlavě, přes den prakticky neustále mačkám replay, zpívám si ji při vaření i ve sprše a když večer lehám do postele, pořád ještě ji slyším. a druhý den zase odznovu.. je potřeba říkat víc?


pátek 23. ledna 2015

chtěla bych tančit!

rok co rok chodíme na několik plesů. třeba na ples svijanského pivovaru se těším i dva měsíce dopředu. aby mě ples opravdu bavil, chci si tam hlavně dobře zatancovat! a to znamená polku, valčík, jive a znovu polku a ještě jednou! kroucení boků na Michala Davida už v 9 hodin nebo vysedávání na baru mě tedy vážně nebere (i když to k plesům samo sebou taky patří).

jenomže! vloni se mi povedlo ulomit si podpatek u mých nejlepších a nejoblíbenějších plesových bot (při obzvlášť divoké taneční kreaci). no co, myslela jsem si, že naběhnu do nejbližší obuvi (nebo při nejhorším ještě do té druhé) a přinesu si domu jiné. hm.. tak ne!

zdroj obrázku

asi jsem totálně mimo, když si myslím, že na ples se chodí hlavně tančit. nabídky prodejců obuvi tuto myšlenku úplně nesdílí. většina bot má smrtící podpatky 10 cm a víc.  a když to není super tenká jehla, tak je to naopak tlustý špalek! dobře, v tom by se asi tančilo o poznání pohodlněji, ale jak bych vypadala?

abych jen nekřivdila.. obstojné klasické lodičky umírněných barev se najít dají. ale já už jedny klasické černé lodičky mám (a neuvěřitelně mě v nich bolí nohy!), takže druhé si kupovat nechci. ráda bych střevíčky páskové nebo s otevřenou špičkou nebo se zavřenou špičkou, ale otevřeným zbytkem nebo s řemínkem kolem nártu nebo s něčím!

zdroj obrázku
 
zkrátka něco jiného, než klasické lodičky by nebylo, prosím?

jak to máte s plesy a plesovými boty vy? nějaký tip, kam pro taneční střevíčky? sem s nimi!

úterý 20. ledna 2015

sbírka motýlů

o mojí motýlové obsesi už ví poměrně dost lidí, tak je možná na čase ji odhalit i tady. ale je to úplně neškodné, fakt! jen si svůj pokoj a okolí zaplavuju obrázky, fotkami, dekoracemi.. a můj motýlek za uchem asi mluví za vše. ale kdo by je neměl rád! tu jejich křehkou krásu..

dneska vám ukážu svou sbírku motýlů, která mi doma nad postelí visí už pěkných pár let (5? 7? 9? no vážně dlouho!). a vy ji můžete mít také.


budete potřebovat:
  • obrázkové časopisy, letáky, plakáty nebo vlastnoručně ovzorované papíry
  • čistý papír
  • rámeček
  • nůžky a lepidlo
  • kousek pevného papíru nebo kartonu na šablonu


nejprve ze všeho si připravíme šablonu. můžete si najít obrázky motýlů na internetu jako předlohu a obkreslit si vámi vybraný tvar křídel na pevnější papír nebo karton. já si vystačila s jedním jediným tvarem, ale nebojte se experimentovat, můžete mít všechny motýlky stejné jako já nebo může být každý jiného tvaru a velikosti.. tady neexistuje špatná možnost!

šablonu pak začneme obkreslovat na barevné papíry nebo časopisy. snažte se najít co nejzajímavější barvy, textury a vzory. často vás i na první pohled nezajímavý obrázek ve výsledku hodně překvapí! pak už jen motýlky opatrně vystřihneme, nalepíme na čistý papír a můžeme zarámovat. a tradá! vaše vlastní sbírka motýlů je na světě.


a tady jsou moji motýlci v celé své kráse. jak se vám líbí? máte taky obsesivní vztah k nějakému zvířátku? já mám pochopení, pochlubte se :)

neděle 18. ledna 2015

nedělní chvilka s hudbou #1

napadlo mě založit jednu více či méně pravidelnou rubriku. něco do uší. neslibuju týdeník, možná spíš občasník, ale to se nechme překvapit.

a že je to dnes poprvé..



(pro J.)

pátek 16. ledna 2015

ó můj brože!

a jedeme dál na vlně článků s fotkama ještě z loňska (haha.. to jsem vtipálek).

dneska vám ukážu zlomek z mé "sbírky" broží. sbírka je v uvozovkách, protože mně teda rozhodně neleží doma ladem pod tlustou vrstvou prachu (tak si sbírky většinou představuju). své brože pravidelně větrám a měním podle nálady i šatníku. brože totiž nenosím jen na kabátě, krásně ozdobí klidně i svetr nebo čepici (nebo kabelku, nebo vlasy, nebo šálu, nebo triko, nebooo...). no jen to zkuste!

valnou většinu broží si vyrábím sama. a techniky to jsou poměrně různé.

vlčí brož na můj červený karkulkovský kabátek. je vyroben z několika vrstev papíru, což mu přidává na plasticitě. a jeho šedá barva je ve skutečnosti stříbrná!

kočička z fima. ve tmě svítí!

papírová lodička pro chvíle, kdy mám námořnickou náladu.
a další námořnická. když je třeba zvednout kotvy. tahle je z fima a bílé okraje jsou vytvořeny lakem na nehty.
tajemná liška z fima s lesklýma štrasovýma očima.

a kam bychom dneska přišli bez kníru? knír do každé rodiny! alespoň ten filcový.
poměrně chudě zastoupenou skupinou jsou pak brože kupované. i když teda vůbec nechápu proč?! (hint na dárek pro mě, mrk mrk)

krásná muškátová brož od bžubži aneb můj první flerový nákup.
a pak je tu kategorie nejvzácnější. brože - poklady! taky se vám tak tají dech a svítí oči při přehrabování starými zaprášenými šuplíky, které už léta nikdo neotevřel? a to si ještě představte, že tam najdete tuhle nádheru!

překrása po prababičce. i když ji chybí kamínek, mě to neva.

další prababičkyna. když chci být za hvězdu.

a tuhle mám z pouti. z bazarovo-antikvariátního stánku. baví mě vymýšlet, jak je asi stará a kdo ji asi nosil přede mnou..
tak to jsou moje poklady. mám jich ještě mnohem víc a toužím jich mít úplně nejvíc! jak jste na tom s brožemi vy? nosíte? vyrábíte? hledáte? pochlubte se :)

úterý 13. ledna 2015

chystám

chystám novou várku notýsků na fler. tedy.. všechny pevné obálky vznikly už začátkem prosince, ale ještě čekají na všití vnitřků. a to už není třeba déle protahovat. no ale.. uvidíme, uvidíme.




nedávno se u bumpkinové objevily zápisníky ovázané nachlup stejným provázkem. nechci vypadat jako kopírka (i když jsem ty její viděla až několik týdnů po vyrobení svých), tak si tyhle nechám asi pro sebe..

neděle 11. ledna 2015

fotky od Diany

minule jsem se opět zmínila o Dianě, a tak mě napadlo se s vámi podělit o některé fotky. Diana fotí na svitkový film. ten je o něco větší než klasický kinofilm a fotky z něho jsou čtvercového formátu. můžete udělat 12 nebo 16 fotek (a někdy budete rádi, že se jich povedlo aspoň 5). míst, kde svitky vyvolávají není mnoho, tak na to pozor! k Dianě se však dá dokoupit speciální "zadek", který vám umožní fotit na kinofilm. a nebo "zadek", který vám vykouzlí polaroid! já už se těším, až vyzkouším malý DIY trik, jak z Diany udělat fotoaparát na kinofilm i bez toho nového pozadí. a taky jsem viděla návod na DIY fisheye objektiv, to musím zkusit!










a fun fact na závěr.. když jsme v listopadu byly na pozdním pikniku, praskla mi k batohu plechovka se sladkým ciderem a Diana se mi zalepila! po zmáčknutí spouště se uzávěrka otevírala jen velmi neochotně, někdy napůl, někdy vůbec. opatrně jsem ji čistila navlhčeným uchošťourem, ale vůbec to nepomáhalo. už jsem si myslela, že jsem si Dianu nadobro zničila. o vánocích jsem ji přivezla domů, aby se na ni podíval taťka. ten ani nevstal od pohádky a jen mi řekl, ať se toho nebojím a strčím ji pod vodu! no.. tak teda jo. stačilo pár chvil pod kohoutkem s vlažnou vodou a Diana zase cvaká jako dřív! 

čtvrtek 8. ledna 2015

nový rok

nový rok mi utíká jako zběsilý. jestli to půjde tímhle tempem, tak za chvilku tu máme zase vánoce. (což by mi teda nevadilo, už se mi stýská po vánočce..). paradoxně, mě ta rychlost dní totálně válcuje a nutí mě k nicnedělání. ach jo! stagnuju na všech frontách, ani učení ani tvoření se mi nějak nedaří.

chtěla jsem se pochlubit svou novou brašnou na Dianu, ale ještě jsem ji nedovedla vyfotit, tak někdy příště. s čím se ale pochlubím je způsob, jakým jsem k oné brašně přišla. ušila jsem si ji na mém vlastním šicím stroji, který na mě čekal pod stromečkem! šití na mamčině staré Veritasce mě už mnohdy dovádělo k nepříčetnosti, tak jsem dostala vlastní Veroniku - šicí stroj české značky s kovovými komponenty. a jde nám to spolu moc dobře. (no dobře, taky se u ní trochu vztekám, ehm..) už si v duchu plánuju, co všechno spolu podniknem!

zdroj obrázku